Otchiy dim - Ukrajina

Historie "Otčího domu".

První kroky

Práce „Otčího domu“ se rozběhla poté, co Pán Bůh povolal mladého lékaře Romana Korniyka začít pracovat s pouličními dětmi v Kyjevě. V té době Roman neměl zvláštní pocity k těmto dětem stejně jako mít s nimi nějaké vztahy. Ale něco, co se mu stalo ve městě Ukrajinka v listopadu roku 1996, změnilo jeho život a otevřelo srdce pro ubohé děti. Kam by nešel vždycky a všude potkával děti bez domova. Teď už nemohl projít mimo ně a nevěnovat jim pozornost. Ze začátku děti mu moc nedůvěřovaly, ale potom se s ním skamarádily. O strýci Romě, jak mu říkaly, se dozvěděly všechny bezprizorné děti Kyjeva – ty které se s ním setkávaly i ty, které jen o něm slyšely od kamarádů. Strýc Roma nosil dětem jídlo, které připravovala jeho manželka. Často Roman zval děti k sobě domů, aby se mohly umýt a převléct do čistého a také ošetřoval jejich zranění. 

Hodně kamarádů vůbec mu nerozumělo a říkali, že je to dost nerozumné zvát k sobě zavšivené a svrabem nemocné děti, když má doma vlastní dvě malé děti. Děti si často společně hrály během toho, jak táta léčil jednoho z pouličních dětí. Na oplátku takové pohostinnosti děti začaly zvát Romana na místa svého „pobytu“: sklepy, kanalizace, horkovodní kanalizace, půdy v domech, zanechané stánky. Podmínky, ve kterých děti bydlely, mu vzali ze srdce pokoj. On pochopil, že pomoc, kterou poskytuje dětem, nemůže změnit život těch dětí.

Boží povolání

O něco později Roman vyprávěl ve sboru o své práci a reagovalo několik lidí, kteří nabídli společné síly. Pro účinnější práci s dětmi byl pronajat byt 1+1 na  Borščagivské ulici. Tady začalo denní centrum, kde se poskytovala duchovní, emocionální a fyzická pomoc. Ale Roman a jeho tým se nechtěli zastavovat na dosáhnutém. Jednou Roman požádal státní orgány zaregistrovat práci, kterou dělají a přiznat jim oficiální status. Jeho žádost zamítli, prý bezprizorné děti na Ukrajině neexistují, a vůbec práce s jakoukoli kategorii dětí – je záležitost výhradně státní.

Jednou, večer, po práci v pronajatém bytě, Roman zvedal přikrývku, která spadla z jeho spícího dítěte, a náhle mu před očima se zjevily strašné podmínky, ve kterých musí přespávat děti, s kterými pracoval celý den. Roman nemohl usnout po celou noc. Hned příští den pověděl o svých představách spolupracovníkům. Všichni se rozhodli, přesto že můžou mít konflikty s právními orgány, udělali dvouposchoďové postele a nechávali děti přes noc v bytě. Za několik dnů v bytě bydlelo 17 dětí (15 kluků a 2 holky). Ještě 20 dětí přicházelo přes den pro pomoc.

Dětské centrum 

Jednoho dne byla v bytě provedena policejní kontrola. Děti byly velmi polekány. Zpočátku policie byla agresivní, ale později, když uviděli podmínky a atmosféru v bytě, změnili svoje chování. Právě tito policisté byli těmi, kdo pomohli začít dělat kroky k legalizaci práce Romana a jeho pomocníků mezi dětmi bez domova v Kyjevě. O jejich práci s dětmi, která dělá zázraky, napsaly proslulé noviny „Večerní Kyjev“. Po zveřejnění článku v novinách, byla Romanovi nabídnuta pro tuto práci, část mateřské školy. V té době vznikl název už platného programu: „Otčij Dom“. Po nějakém čase ve školce bydlelo 36 dětí. Z důvodu, že se mateřská škola nacházela v hustě zalidněné čtvrti Kyjeva, rozhodlo se hledat prostory pro otevření dětského Centra na venkově.

Svůj „Otčij dom“

4 ledna 1999 byla na Ministerstvu spravedlnosti zaregistrovaná Mezinárodní dobročinná nadace „Otčij dom“, cílem které je pomoci státu zachránit generaci dětí bez domova.

Na základě nedobudovaného rodinného domu v obci Petrivské na předměstí Kyjeva byla postavena první budova Centra sociální péče pro děti „Otčij dom“, ve kterém v tu dobu našly domov, lásku a péči 53 dětí.

Během období registrace a stavby se práce s dětmi nezastavovala ani na jeden den. Aby děti mohly bydlet, se pronajímaly byty, potom rodinný dům a pak část mateřské školy v Petrivském, z které děti konečně mohly se přestěhovat do vlastního domu.

Důležité mezníky v životě „Otčího domu“

V tomto okamžiku práce „Otčího domu“ došla uznání na všech úrovních statní vlády jako vůdčí mezi programy, které pomáhají dětem na Ukrajině. Mezinárodní dobročinná nadace „Otčij dom“ má 12 oddělení, práce která je určena pro pomoc dětem bez domova a dětem bez rodičovské péče. Organizace aktivně zavadí nové metody práce s dětmi a rozšiřuje pozitivní zkušenosti nejen na Ukrajině ale i v zahraničí, a napomáhá v utvrzení a rozvoji organizací a programů pomáhajícím dětem. 

r. 2001 Centrum dětské sociální péče navštívili zastupitelé Rady Evropy a označili ho jako jedno z nejlepších dětských ústavů ve Východní Evropě

r. 2001 Roman Korniyko se stává hlavním poradcem Ministerstva mládeže a tělovýchovy na Ukrajině  

r. 2002 Centrum sociální péče pro děti „Otčij dom“, byl oceněn jako nejlepší dětský domov na Ukrajině

r. 2003 Roman Korniyko dostal ocenění „Člověk roku“ v soutěži „Zlatá Fortuna“

r. 2003 Roman Korniyko dostal vyznamenání Prezidenta Ukrajiny „Za zásluhy ІІІ stupně“

r. 2003 Metropolita Ukrajinské pravoslavné Církve vyznamenal Romana Korniyka medaili „Za patriotizmus“

r. 2003 Roman Korniyko vystoupil s projevem v Parlamentu ohledně dětské bezprizornosti na Ukrajině

r. 2004 Roman Korniyko se stává členem veřejného vedení Ministerstva Vnitra Ukrajiny

r. 2005 Podepsaná smlouva o spolupráci Ministerstva mládeže a tělovýchovy Ukrajiny a Mezinárodní dobročinné nadaci „Otčij dom“

r. 2005 Podepsaná smlouva o spolupráci Služby v záležitostech nezletilých v Kyjevské oblasti a Mezinárodní dobročinné nadaci „Otčij dom“